Je fajn, když si člověk přizná a přijme svá omezení

A jedním z těch možná největších je NETRPĚLIVOST.

Netrpělivost má dokonce své čestné místo v panteonu stínů v Genových klíčích jako projev nižší frekvence GK 5 a stejně tak i v kontextu Human Design, neboť se jinými slovy skrze dva různé ,,systémy" díváme na stále ten stejný genetický kodon ukrývající se v nás bez výjimky, zda ho ve své mapě/profilu máme definovaný nebo ne.

A není ani náhoda, jestli si na vás za posledních pár dní tento stín smlsnul. Úpřímně na mě ano:)

Mimochodem nevnímám stín jako něco negativního, už dávno ne.

Za slovo stín můžeme dosadit třeba výzva. Aneb jsem tělem (doslova) manifestující generátor (tzn. když rozdělím svoji mapu Human Design na design - nevědomí, tělo a osobnost - vědomí, mysl designově jsem stále MG, viz obrázek), je pro mě netrpělivost nebo nedočkavost stále velká výzva zvláštně ve dnech jako tyto, kdy je toto téma zesíleno vzhledem ke kolektivnímu tranzitu. (Pozn. Mimochodem není ani MG jako MG, nebo generátor jako generátor, je potřeba se dívat na svůj čistý design (nevědomou oblast, tělo).

Posledních 5 dní je aktivní brána 5, terminologií Human Design je to brána pevných rytmů, jazykem Genových klíčů se pohybujeme od stínové frekvence Netrpělivost přes dar Trpělivost až k nejvyššímu vyjádření - siddhi- Bezčasovost. Tento potenciál je uzemňován bránou 35 - ve stínovém projevu hladem po nových zkušenostech. Avšak kombinace netrpělivosti a hladu po čemkoliv novém je jistou cestou do pekla. Ano, nakonec i tato zkušenost nás může dovést k pokroku, vývoji, třeba skrze uvědomění "tak tohle už never more":) Úpřímně do určité životní fáze se drtivá většina lidí tomuto hladu neubrání (zvláště pokud máte GK 35 nebo protější 36 ve svém profilu buď plně definovaný nebo i jen jako spící potenciál). Až zpětně si pak uvědomíme, že i ty nejnáročnější situace prostě do lidské zkušenosti patří a dělají nás tím, kým jsme. Stejně jako diamant vzniká pod obrovským tlakem i my jsme formování zvláště nelehkými situacemi a nikoliv naopak.

Ale jak říkám, pro mnohé z nás, třeba s těmi čistými MG těly, do toho velmi otevřenou mapu, včetně zcela otevřené mysli (Koruna, Ajna), je to občas tvrdý oříšek. Naše hlava pořád stahuje, navíc pokud máte aktivní mozek jako já (viz šipka proměnných doleva), jedete o 106 :) Osobně moje hlava toho spálí tolik, že se nemusím nikdy obávat toho, že bych ztlousla:)

Přijetí jako nástroj transformace

V životě se mi mnohokrát potvrdilo, že znalost mých výzev nebo nedokonalostí mě jich automaticky ve vteřině nezbavuje, spíše mi to dává prostor je přijmout, netrápit se jimi více než je potřeba a nejlépe se jimi netrápit vůbec:) Mnohdy totiž máme pocit, že už jsme určitou věc pochopili a ona k nám přijde znovu, nejen v jiném kabátě, ale z docela jiné úrovně, a tak i my na ni z jiné úrovně pohlížíme. Život se už zdá netočí v kruhu ale po spirále.

Dokonce mám svůj vlastní osvědčený recept na netrpělivost, která se vždycky objeví, když chci život vymyslet hlavou, uspíšit ho. A přitom už dávno vím, že takhle to u mě vůbec ale vůbec nefunguje. A to nejlepší co můžu v takový okamžik udělat, je hodit to za hlavu a užít si bezčasovost…skrze tělo…a já miluju tančit. Takže jakmile moje mysl vyšiluje nedočkavostí a už už honem chce znát řešení, cestu, výsledek, pustím si taneční hudbu a jen se pohybuju do jejího rytmu a kolikrát se stane, že stačí pár minut a zase se cítím být sladěna s rytmem života. A dokážu tančit hodiny :))

Je to vlastně jednoduché - tělo je v přítomnosti neustále a plná přitomnost je prostor bez času, je to čistá bezčasovost.

Na druhé straně, mysl se pohybuje mezi minulostí a budoucností, to je její funkce, avšak v přítomném okažiku se rozpouští, nebo se stává pouhým pozorovatelem. A pozorovatel nic nehodnotí, nechce věci jinak, nechává život takovým jaký je...přirozeně proudit.

Netrpělivost pramení z nedůvěry v život a jeho dokonalé načasování. Stejně jako ho má příroda, kde se střídají roční období, růst buněk a jejich zánik. Všechno podléhá kosmickému načasování, jež mimochodem reprezentuje dráha 5/15. Pokud ji máte ve svém designu (stejně jako já) máte potenciál více než jiní zažívat napojení na samotný rytmus Přírody, Kosmu. Je to energie, která nás na buněčné úrovní spojuje se všemi živými tvory a rostlinami, neb je to jediná dráha, kterou obsahuje i samotná buňka. Ale to jsem trochu odbočila :)

Takže milí MG a generátoři my jsme život, život proudí skrze nás, my jsme jeho nástrojem a není to naopak. Nejsme tu proto, abychom život vymýšleli hlavou, ale abychom ho skrze sebe nechali proudit…bez odporu. 

Nakonec když se tomuto tlaku netrpělivosti podddáne, přijmeme ho, může se zničehonic stát, že jak poukazuje brána 5. v 6. lince:

"Růst vědomí, který přichází s podřízením se univerzálnímu proudu. Přijetí toho, že v našem pevném rytmu, navzdory tlakům, bude růst posílen, a často skrze neočekávané."

Ano, růst má svoje vlastní načasování, nelze uspíšit. Dokonce ani přechod z 3D do 5D neuspíšíme, i kdybychom se na hlavu stavěli, a dokonce ani promeditovat se tam nedá :) Všechno má své dokonalé načasování, všechno...

Nakonec přítomnost nám přináší přesně vždycky to, co má. Jakmile toto pochopíme, může z nás spadnout tíha snažení se o nalezení způsobu, jak vyřešit svůj život.

Bezčasovost je bezmezná důvěra přinášející pocit úžasu nad dokonalostí a krásou i těch nejnáročnějších životních situací.

A co bych vám tak řekla nakonec?

Možná jen, že život je takový jaký je, a kdyby měl být jiný, tak jiný bude. Můžeme si samozřejmě ve své představivosti hrát s nejrůznějšími možnostmi a variantami, nakonec je však nejdůlěžitější, jak se cítíme ve svém těle, a to nikdy nelže. Stejně jako fakt, když už se v nějaké situaci ocitneme, nezbývá nám než ji čelit, PŘIJMOUT.

Když je uvolněné naše tělo, uvolní se do života nakonec i naše mysl.

A to je i pro mě osobně stěžejní poselství Human Design. Naučit se dát důvěru tělu a nechat se vést.

A ono nás dřív nebo později dovede na ta správná místa, ke správným lidem, spolupracím, vztahům, projektům...

A my konečně můžeme zažívat ten slovy nepopsaltelný stav bytí - to že jsme sami sebou.

Ale je to cesta...lidská cesta.